Laser Mission

Další krásné béčko prodchnuté exotikou. Komunisté ze SSSR a Kuby, američtí tajní agenti, němečtí teroristé, největší diamant světa, profesor Braun jako kapacita na laserové zbraně a to vše v nádherném prostředí Angoly a přilehlých pouštích. Tradičně slovo pro distributora:

Svět vzruší události: právě ukradli největší diamant na Zemi a unesli profesora Brauna, nejuznávanějšího experta na laserové zbraně. Americký zvláštní agent Michael Gold je zajištěn sovětskou rozvědkou KGB na letišti v Kavanze. Rusové ho usvědčí jako špiona a odsoudí k smrti. Michaelovi se na poslední chvíli podaří popravě uniknout. Jeho úkolem je najít hledaný diamant a zachránit Brauna. V této nelehké misi mu pomáhá profesorova přitažlivá dcera Alissa. V patách jsou jim nejen příslušnicí KGB, ale i bezcitný obchodník se zbraněmi Eckhardt. Tomu se podaří Michaela i Alissu zajmout a uvěznit v diamantovém dole. Situace je téměř beznadějná…

Wow. Ta nostalgie mi vhání slzy do očí. V devíti letech byl tohle jeden z mých nejoblíbenějších filmů, který jsem citoval ve škole o přestávkách („Nevíte, kde bych tady sehnal cigarety Havana?“). Tak popořadě. Herci: Německo-americká produkce sehnala opravdové hvězdy (bez ironie) – Brandon Lee jako typicky lehkovážný a sebevědomí agent Michael Gold – hvězda č. 1, Ernest Borgnine, jeden z těch Peckinpahových dvorních herců (Wild Bunch, Konvoj) jako lehce roztržitý profesor Braun – hvězda č.2. A svým způsobem i Debi Monahanová je hvězda, aspoň co se výstřihu týče.

Příběh samotný: pokud jej mám nějak charakterizovat, tak je to jednoznačně akční špionážní thriller s prvky slapstickové komedie a westernu. Obvyklá dávka nesrovnalostí a logických mezer je na snesitelné úrovni. Ta komediální rovina se to čí jednak kolem „vtipných“ poznámek hlavních hrdinů a jednak kolem dvojice kubánských vojáků, seržantky Roberty a vojína Manuela. Tihle dva jsou zdrojem všech fórků, protože to jsou typické figurky dvou nekňubů (Manuel: „Seržante, ale vy jste ženská!?“ Roberta:„Vždycky jsem byla, ty blbče!“ Manuel: „No tím líp, seňorito“ ). Leeovo hláškaření nemá chybu – těm perlám se budete smát (to pro tu jejich nechtěnou sebeparodii). Padouchové mají něco do sebe – německý dobrodruh a obchodník se zbraněmi Eckhardt je jen figurka, moc se tam neobjevuje, taky na konci hned umře. Kališnikov, důstojník KGB, to je jinej borec. Nejenže je to drsňák, který nechá na konci vyhodit do vzduchu diamantový důl plný otroků bez mrknutí oka, on je to záporňák se vším všudy, co neumírá hned na poprvé. Důstojný soupeř pro Michaela Golda.

Jinak je to už klasika – výbuch, přestřelka na základně, honička v autě, útěk, přestřelka, útěk, schování se v hotelu, sex, pronásledování, honička v autě, cesta pouští, přestřelka před velkým finále, setkání s padouchem, padouch mluví, zabití padoucha, útěk, přestřelka, zabití padoucha (stále není mrtev), přestřelka, zdánlivý konec, zabití padoucha (pořád není mrtev), výbuch, konečné zabití padoucha (už je mrtev), příjezd šéfa, po masakru „vtipně“ odlehčený konec. The End.