Bratři Orffové – Olomouc, U-Klub, 25.4. 2006

Na Bratry jsem se vydal čistě z pragmatismu – vstup byl za babku a neměl jsem co na práci (ale přiznávám, že špetka zvědavosti tam byla). Krom jednoho songu, který kdysi vyšel na Algidance Chillout v Reportu (Onyta Almyim) a pár zlomků z netu, jsem je moc neznal. Poměrně zajímavě zní, ambient, downtempo, nu-jazz… nejsem moc zvyklý poslouchat tenhle typ hudby naživo na koncertě v sále. A ani samotní „Orffovi“ nebyli zrovna moc zvyklí hrát před publikem (jak sám zpěvák, Ivan, řekl: „Tohle je deska /Bingriwingri/ pro jedny uši“). Nicméně i z té zádumčivé, snové atmosféry dokázali posluchače několikrát vytáhnout (Vzduchem – až radioheadské kytary). Mým překvapením ale bylo, že na ně téměř nikdo nepřišel (celkem tak 40 lidí) – přitom v poslední době o krnovských Bratrech Orffových slyším docela často. Asi je to už znamením toho, že se pohybuju v moc okrajových vodách. Co naplat.