BEELINE & Pavilon M2

Olomoucká „patnáctka“ není zrovna optimálním prostorem pro hudební akce z důvodu prostoru. Sklepní prostory, klenuté stropy, kachličky – výsledkem je přezvučené prostředí. Na to ostatně včera večer dojeli Beeline, tahle poměrně nadějná a jméno si dělající kapela z Olomouce. Po zhruba čtyřměsíční pauze, během které se lehce obměnilo osazenstvo (odešla klávesačka, basák byl vyměněn), se zase vrátili na domácí pódia. Nevím, jestli to bylo akustikou, ale měl jsem dojem, že i songy prošly lehčí změnou (Once). Každopádně přidali trochu na výrazu. Mají velkou výhodu ve zpěvákovi, který dokázal občas překřičet přehučené kytary. No snad se vyhrají v nové sestavě do dobré podoby. Zatím musí začít zase od začátku, přestože už před změnami měli docela dobrý zvuk.


Beeline

Každopádně hlavním lákadlem byli královehradečtí Pavilon M2. Když jsem šel na koncert, moc v podvědomí jsem je neměl. Vybaven informacemi typu „čeští Radiohead“ nebo že jejich koncerty bývají většinou blbě nazvučené (byl i tenhle) a poslechem dvou songů z netu, jsem se vydal na koncert. Byl jsem docela překvapen. Řízná záležitost přecházející do melancholických (post-rockových? Co ty na to, Maxi?) poloh. Hodně náladové. Jak to komentoval jeden z mých kumpánů: „Tohle se ti zadře pod kůži a chytí za srdce. No není to lepší než nějaký zasraný Placebo?“ S něčím z toho se dá i souhlasit. Nehráli ale moc dlouho, celý koncert obou kapel netrval déle než dvě hodiny (zahrnuto i zvučení a ladění). Stejně jsem byl spokojený. Kdo by za 30,- Kč nebyl.

Pavilon M2